Po více než dvaceti Marvelovských filmech jsme se dočkali filmu věnovanému Black Widow. Na plátně jsme ji mohli vidět v podání Scarlett Johansson poprvé v Iron Manu 2 z roku 2010 a dále ve filmech Avengers, ale také po boku Kapitána Ameriky v jeho sólo filmu, kdy společně pátrali po Hydře. Vždycky dokázala, že má kvality a schopnosti být nenahraditelným členem týmu.
Já hodlám tuto výjimečnou hrdinku – Nataliu Alianovnu Romanoff – pochválit, rozhodně ji nemám v plánu pohřbít, jak to udělal Marvel.
Black Widow splní očekávaní, ať jste fanoušek MCU nebo akčních filmů obecně. Je to akční špionážní film, který většině publika přinese zážitek ze sledování. Nepředpokládá žádnou velkou znalost předchozích Marvelovských filmů, kromě povědomí, kdo jsou to Avengers. Poutavé „marvelovské“ akční scény a vývoj postav nesou zápletku a obohacuje je chytrý humor, většinou v podání Natashiny sestry Yeleny (Florence Pugh).
Herečka Florence Pugh je známá z filmů jako Lady Macbeth nebo jako ztělesnění nevrlé sestřičky Amy v Malých ženách. Pokud měl film za jeden z cílů dobře uvést Yelenu („sestru“ Natashy) na dráhu Marvel universa, tuto misi může považovat za splněnou. Hlavním antagonistou tentokrát není není agent Hydry, člen americké vlády, ani obyvatel z jiné planety, ale despota Dreykov (Ray Winston) z Ruska, který Natashu i Yelenu vycvičil na vrahy.
*spoilery, přeskočte na předposlední odstavec*
Film začíná předměstskou dětskou idylkou, která se ale velmi rychle otočí vzhůru nohama. O jednadvacet let později se s hrdinkami, nyní již dospělými ženami setkáváme znovu: Natasha se přidala k Avengerům, i když spolu momentálně nevychází. (Příběh se odehrává v období, ve kterém se Avengers rozešli.) Její mladší „sestru“, Yelenu, však po léta trénovali jako zabijáka pod dohledem Dreykova. Nedávno ale byla osvobozena a ví, že ponese následky. Yelena se rozhodne připojit k Natashe, aby společně zničily Dreykova a jeho doupě – Rudou komnatu. Jejich mise je znovu spojuje s jejich nevlastními rodiči – Melinou Vostokoff (Rachel Weisz), která sama bývala černá vdova a Alexejem Šostakovem alias Red Guardianem (David Harbour). Oba už pro Dreykova pracovali. V této „rodině“ si už nikdo nedůvěřuje a Yelena se tím cítí obzvláště zasažená. Dokonce prohlásí, že „nejlepší část jejího života byla falešná a nikdo jí to neřekl.“ Ale i po tom všem se Black Widow, s pomocí své rodiny, podaří zvítězit a Dreykova zničí.
Na konci příběhu, který již navazuje na Avengers: Infinity War se zdá, že Black Widow je spokojená, jak se věci uzavřely. Má nově obarvené blond vlasy a její úspěch se svou špionážní rodinou ji inspiruje, aby se vrátila ke své druhé rodině – Avengers.
Potitulková scéna skočí dopředu do budoucnosti, pro případ, že by časová osa v Marvelovském vesmíru nebyla dostatečně matoucí. Vidíme Yelenu u hrobu Natashy, ale vyruší ji poměrně nová postava v MCU – Valentina Allegre de Fontaine(Julia Louis-Dreyfus). Ta ukáže Yeleně její nový cíl, vraha Natashy, což není nikdo jiný než Hawkeye. A tím nás Marvel vrací do „současnosti“ v dějové lince a opět nás nechává v nekonečném čekání na další pokračování.
*konec spoilerů*
Scarlett Johansson jako Black Widow podle mě vždy patřila k těm lepším hrdinům: vždycky vypadá, že má na práci lepší věci, než hrát hrdinovi druhé housle. Tento film nám ale Natashu ukazuje úplně v jiném světle. Její dětství a odpor k diktátorskému Dreykovovi ji doženou a ona jim čelí, jak nejlépe umí. Black Widow také velmi lichotí, když se odkloní z marvelovské bubliny a vidíme ji jako samostatnou postavu, která mimo jiné posiluje postavení žen.
Bohužel, jak už jsem psala, autoři Natashu už v posledních Avengerech pohřbili, ovšem když jde o Marvel, nic není stoprocentní. Jen se podívejme na nové události kolem časové osy ze seriálu Loki.
